První pomoc při úrazu el. proudem
Základní pravidla při úrazu elektrickým proudem
Tak tedy co dělat za této situace:
Emoce ženou člověka kupředu a co nejdříve zjistit co mu je, případně na něj sáhnout a pomoci mu.
Jenže pokud přesně tohle člověk udělá, bude mít další návštěvník takovéto situaci pestřejší podívanou, už tam nebude jedno tělo, ale dvě.
- vytáhnout síťovou šňůru
- vypnout jističe, pokud jsou rychle dostupné, pozor však, protože člověk může vypnout i to, co bude potřebovat. Například světlo, ale pokud není jiná možnost, je dobré všechno.
- pomocí něčeho suchého a nevodivého odsunout pryč vodič nebo postiženého pokud se jedná o napětí do 1000V lze vodič i přeseknout
- vypnout vypínač na laboratorním stole je nejlepší řešení, ale málo kdo to má doma takto udělané. To je spíše situace ve školních laboratořích nebo podobných prostorách.
- vytažení síťové šňůry je také dobré, ale někdy neřešitelné, protože se nejprve musí najít, což bývá mnohdy značný problém.
- odsunout postiženého nebo přívodní vodič. To se snadno řekne, ale někdy hůře provede. Vodič se dá odsunout rukou, pokud se kabelu dotýkáme na jeho bezpečně izolované části. Také to lze vařečkou, kusem prkna, ramínkem, postižený se dá také odtáhnout mocí prkna,kusu špagátu nebo nějaké suché tkaniny - (ne kolem krku!).
Zkratový proud může sekerku roztavit a ta se následně může rozstříknout
Pokud je postižený bezpečně mimo dosah elektrického proudu, je nutné dále postupovat rychle, ale ne zbrkle, zbrklým postupem se dá přivodit více škody než užitku.
Tak tedy jak na to:
Nejprve zjistit jestli postižený je při vědomí, pokud je, je vlastně vyhráno. I tak by se měl postižený dopravit do nemocnice na vyšetření. Někdy může průchod proudu organismem způsobit vnitřní poškození, které není na první pohled viditelné. Něco jiného je „kopanec“, kdy se člověk hned pustí, a něco jiného je několika sekundový nebo i minutový průchod proudu tělem.
Pokud je postižený v bezvědomí, je nutné zjistit, jestli dýchá a má funkční srdeční činnost - jestli mu bije srdce. Pokud je jedno i druhé splněno, tak s ním nehýbeme, necháme jej v té poloze, v jaké je, a zavoláme záchrannou službu - Číslo je 155 nebo číslo 112. S postiženým nehýbeme proto, že nikdo neví o co se kde praštil a jestli nemá něco zlomeného, například páteř, stehenní kosti a podobně.
Do příjezdu sanitky je potřeba postiženého hlídat a kontrolovat jestli dýchá a jestli se jeho stav nehorší.
Také je dobré poslat někoho vyhlížet sanitku a připravit cestu pro lékaře. Není nic hloupějšího, než když sanitka čekající před domem u zamčených dveří…
A je tu nejhorší možná varianta, postižený je v bezvědomí, nedýchá a nemá pulz.
V tomto případě jej vytáhneme zpoza stolu na rovnou zem, uvolníme oděv a lehce
zakloníme hlavu. Tím může dojít ke spontánnímu obnovení dýchání tím, že se uvolní
dýchací cesty. Pokud se tak stalo, postupujeme podle výše uvedeného.
Pokud se nestalo, je nutné postupovat dále následujícím způsobem:
Zkontrolujeme obsah dutiny ústní, je dobré se tam podívat a pak sáhnout. Pokud v ústech něco je, musí se to vyndat, i zubní protéza a podobně. Pravé zuby je dobré nechat na místě, postižený je bude s největší pravděpodobností ještě potřebovat. Pokud stále ještě nezačal dýchat, nezbývá než zahájit nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z plic do plic. Oproti minulosti je jedno jestli je jeden zachránce nebo jich je více, poměry rychlosti a frekvence jsou stejné.
Stlačení se provádí na středu hrudní kosti asi 6 až 8 cm hluboko. Je to hodně, člověku se nechce postiženého takto „týrat“, ale je nutné ho pořádně zmáčknout (tentokrát doslova).
Při umělém dýchání je potřeba mít rozum a nefoukat do postiženého jako do matrace. U dítěte je potřeba dávat ještě větší pozor, hrudník se musí zvedat a klesat, ale břicho se hýbat nemá. Vzduch patří do plic, ne do žaludku, pokud jde proud vzduchu proti velikému odporu znamená to, že v dýchacích cestách je nějaké překážka a ta se musí uvolnit.
Při zahájení resuscitace (oživování) je dobré nejprve začít a minutu oživovat a teprve potom volat záchrannou službu. Je to z toho důvodu, že se může podařit jej do té jedné minuty oživit. A pokud se to nepovede, dostal mozek určité množství kyslíku a vydrží o něco déle bez poškození. Mezi tím vyřídíme hovor s dispečinkem.
Pokud z libovolného důvodu nezahájíme dýchání z plic do plic, je dobré alespoň masírovat srdce. V plicích je určité množství vzduchu a to někdy stačí. Navíc pohybem hrudníku se ho část přeci jenom obměňuje. I jen samotnou nepřímou masáží srdce hodně zvyšujeme pravděpodobnost přežití postiženého. Někdy má člověk jen psychické zábrany dýchat do jiného, ale někdy to opravdu nejde, například když je postižený popálený v obličeji, má utrženou část dolní čelisti a podobně.
- pokud se jednalo o nevyléčitelně nemocného v konečném stadiu nemoci
Výmluvy typu „já to neumím“ nejsou argument, zavolat sanitku může kdokoli a vypnout proud také. Pokud se tak nestane, vystavuje se člověk trestnímu stíhání a postihu v podobě vězení.
Kdy lze resuscitaci ukončit?
- příjezdem pomoci a předáním postiženého profesionálům
- příjezdem lékaře, který konstatuje smrt
- naprostým vyčerpáním zachránců
Při úrazu el. proudem se vyskytují i jiné úrazy, ale ty se pak ošetří jako každý
jiný podobný úraz. Tento dokument má hlavně upozornit na nebezpečí možného úrazu el. proudem a má pomoci při tom nejvážnějším úraze, který může vzniknout, a tím je ohrožení života. Popáleniny, odřeniny a podobná zranění jsou jistě nepříjemná a někdy i vážná, ale není u nich tak veliké nebezpečí z prodlení. U zástavy dechu a srdce je nebezpečí z prodlení velké a život postiženého závisí na Vaší rychlosti s jakou jste schopni pomoci a na vašich znalostech a dovednostech v oblasti poskytnutí první pomoci.
